Silice Borovice

Borovicový éterický olej má dezinfekční a deodorační účinky (zbavuje zápachu). Výrazná vůně borovice osvěží koupelnu i nevábně zavánějící pánské svršky, v aromalampě vám pomůže zvládnout nachlazení, stres, vyčerpání a špatnou náladu. Stimuluje a bystří smysly.

Bohužel se nepodařilo vložit do košíku.
Velikost dostupnost cena za balení ks
10 ml Skladem 89 Kč
30 ml Skladem 219 Kč

Naše přírodní esence můžete používat k provonění úklidu a praní, do koupele i pro aromaterapii, vždy stačí jen pár kapek. Nejsou určené k aplikaci přímo na kůži nebo ke konzumaci.

Borovicová silice se získává destilací jehličí, někdy též drobných větviček a šišek za sucha. Má typické aroma borového lesa.

Éterickým olejem z borovice můžete doplnit Prací gel z mýdlových ořechů bez vůně nebo ho nakapat na sáček s mýdlovými ořechy. Silné dezinfekční účinky má ve směsi s eukalyptem a levandulí. Uvolňuje cupaný nos a dutiny. V období chřipek a nachlazení je borovicová esence výborná spolu s eukalyptem či tea tree, levandulí a citronem. Více tipů najdete v naší brožuře Voňavý úklid s přírodními silicemi.

Bezpečnost

Nebezpečné látky: (-)-pin-2(3)-en; (-)-pin-2(10)-en; 3,7,7-trimethylbicyklo[4.1.0]hept-3-en; limonen. NEBEZPEČÍ/NEBEZPEČENSTVO. Hořlavá kapalina a páry. Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. Dráždí kůži. Může vyvolat alergickou kožní reakci. Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte mimo dosah dětí. Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Zákaz kouření. Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Používejte ochranné rukavice/ochranné brýle. PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO (tel.+420224919 293; +420 224 915 402, SK: +421 2 5477 4166). NEVYVOLÁVEJTE zvracení. Při podráždění kůže nebo vyrážce: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte v chladu. Skladujte uzamčené. Likvidace: nepoužitý výrobek nevylévat do kanalizace. Nepoužitý výrobek nebo prázdný obal se zbytky odevzdat ve sběrně nebezpečného odpadu.


PROČ MÁTE NA SILICÍCH VÝSTRAŽNÁ OZNAČENÍ A CO ZNAMENAJÍ?

Od roku 2015 platí legislativa o značení chemických látek (CLP). Ta považuje přírodní silice za nebezpečné látky a nově ukládá povinnost je adekvátně označovat příslušnými výstražnými symboly v červeném kosočtverci, texty a bezpečnostními uzávěry. Pokud jste si všimli, že přírodní silice některých dodavatelů tyto symboly na sobě nemají, jedná se o silice, které jsou dodávány v režimu kosmetického přípravku, na které se vztahuje jiná legislativa a povinnost uvádět výstražné symboly u nich není. Uvažujeme o možnosti získat tyto certifikáty, díky čemuž bychom trochu paradoxně byli dosavadní označovací povinnosti zbaveni i přesto, že se jedná o stejné látky.

CO ZNAMENAJÍ JEDNOTLIVÉ ZNAČKY UVEDENÉ U SILIC?

Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.
Silice se částečně rozpouští ve vodě. Vodní organismy jsou mimořádně citlivé na toxické a jedovaté látky. U ryb hrozí hlavně poškození respiračního systému (žábry) a ovlivnění hormonálního systému. U řas a mikroorganismů je to přímá otrava fenoly, ketony a aldehydy. Tyto účinky se projeví zejména při větším úniku silice. Oblíbená Tee-tree silice se používá jako biologická alternativa  syntetických látek proti larvám invazivního a komára tygrovaného přenášejícího horečku dengue, žlutou zimnici a další nemoci, vším a dalším parazitům, ale ví se, že může škodit i užitečným hronatkám velkým (dafnie), používaným jako krmivo pro ryby a sloužícím k testu čistoty vody (Conti et al., 2014).
Některé látky v silicích se navíc v přírodě špatně odbourávají. Mají tak dlouhý účinek. Některé se akumulují a vstupují do potravního řetězce. Potenciálně toxický účinek tak přechází na další organismy.


Může poškodit zdraví
Není prostě dobrý nápad pít koncentrovanou silici. Některé složky silic mohou poškodit určitý orgán, zvláště játra. Například thujon v pelyňku, tůji a šalvěji. Přesto se třeba u pelyňkové silice při použití na léčbu plísňových onemocnění neprokázaly významné toxické účinky (Mahboubi, 2017). Extrakt z některých kopretin či řimbaby obsahující insekticid pyrethrin je několikanásobně toxičtější než eukalyptová silice  (Batish, Singh, Kohli, & Kaur, 2008). Antibakteriálních, antivirotických či insekticidních účinků silic se ale někdy cíleně využívá.


Hořlavý
Silice jsou organické terpenické látky a jsou hořlavé. Záleží na jejich prchavosti. Čím prchavější, tím hořlavější. Některé silice, jako je tee tree, citronové, pomerančové mají teplotu vzplanutí kolem 40 - 60 °C (borovicová silice jen 39 °C), čímž se řadí do II. nebo III. třídy nebezpečnosti. Teplota vzplanutí znamená, že při dané teplotě směs par se vzduchem přiblížením plamene vzplane, ale ihned shoří a zhasne. Výpary silic nejsou na rozdíl od lihu (teplota vzplanutí 12,8 °C) zdaleka tak hořlavé, aby hrozil požár nebo výbuch, pokud se používají v oblíbených aromalampách a rozprašovačích s vodou.

Pozor, nebezpečí
Tento symbol nic konkrétního neznamená. Jen upozorňuje na zvýšenou opatrnost při zacházení s koncentrovanou látkou. Příkladem látky, které rovněž nese toto označení, je kyselina citronová, což je slabá organická kyselina podobně jako ředěná kyselina octová ve formě běžného octa. Používáme ji nejen k odstraňování vodního kamene, ale v menších koncentracích i do marmelád a džemů.

Podrobnosti k legislativě CLP a jednotlivým bezpečnostním značkám naleznete např. na stránkách Evropské chemické agentury (European Chemicals Agency, 2017).


K otázce koncentrace silic
Za bezpečnou se považuje koncentrace do 1%, ale záleží na konkrétní silici. Nad touto koncentraci se už mohou projevovat nebezpečné vlastnosti silic. Každá silice je jinak potenciálně nebezpečná. Skořice má dráždivé účinky už od 0,5 % a pro kontakt s kůži by ředění mělo být pod 0,1 % (Tisserand & Young, 2013), levandule se naopak používá i na otevřené rány.


Literatura
Batish, D. R., Singh, H. P., Kohli, R. K., & Kaur, S. (2008). Eucalyptus essential oil as a natural pesticide. Forest Ecology and Management, 256(12), 2166–2174. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2008.08.008
Conti, B., Flamini, G., Cioni, P. L., Ceccarini, L., Macchia, M., & Benelli, G. (2014). Mosquitocidal essential oils: are they safe against non-target aquatic organisms? Parasitology Research, 113(1), 251–259. https://doi.org/10.1007/s00436-013-3651-5
European Chemicals Agency. (2017). Výstražné symboly CLP. Získáno z https://echa.europa.eu/cs/chemicals-in-our-life/clp-pictograms
Mahboubi, M. (2017). Artemisia sieberi Besser essential oil and treatment of fungal infections. Biomedicine & Pharmacotherapy, 89, 1422–1430. https://doi.org/10.1016/j.biopha.2017.03.036
Tisserand, R., & Young, R. (2013). Essential oil safety: a guide for health care professionals (Second edition). Edinburgh: Elsevier Ltd.

Zadané údaje nejsou správné, opravte je prosím.

Podobné produkty